Exorcismus

Kromě svátostí ustanovených samotným Kristem, zná církev také tzv. svátostiny, které ustanovila ona sama „k posvěcování některých církevních služeb, některých životních stavů, nejrůznějších událostí křesťanského života, jakož i používání věcí prospěšných člověku.
Tvoří je vždy nějaká modlitba, často doprovázená určitým znamením, jako je vkládání ruky, znamení kříže, pokropení svěcenou vodou (jež připomíná křest).“ (KKC, č. 1668)

Mezi svátostiny patří pohřeb, žehnání (modlitby a rity, jimiž se Bohu děkuje za dílo stvoření a vyprošuje se od něj jeho milost pro konkrétního člověka přímo či skrze užívání nějaké věci), (po/za)svěcení (věcí určených přímo pro bohoslužbu např. posvátného křižma; oltáře; kostela), či exorcismus (modlitba za osvobození od Zlého).

V Písmu máme zaznamenáno, že Pán Ježíš byl pokoušen Satanem a evangelista Lukáš naznačuje, že ďáblův největší útok proti Kristu se soustředil do momentu jeho utrpení (Lk 4,13; Lk 22,3). Ježíš však také mnoho lidí posedlých zlým duchem osvobozoval a tato jeho činnost byla znamením, že na svět již přišlo Boží království (Lk 11, 20). Svou smrtí na kříži a svým vzkříšením Ježíš Satana definitivně porazil (Žid 2,14) a toto jeho vítězství nad zlem a nad Zlým se nyní postupně naplňuje (Žid 10, 13). Žádné zlo, i když se zdá sebe silnější, není definitivní, neboť náš Pán je tím světlem, které svítí ve tmě a které tma nepohltila (Jan 1,14).

Ježíšovi učedníci, to je církev, pokračují v jeho díle (Mk 16, 17): nikoli ze své vlastní síly, ale v moci, kterou své církvi dal sám Pán, osvobozují lidi od nadvlády hříchu, od soužení, které způsobuje nepřítel lidské spásy a štěstí, a dávají prostředky k boji proti zlu a pokušení. Modlitba exorcismu je jednou z forem této služby církve, vedle žehnání a především slavení svátostí, zejména křtu, eucharistie a smíření.

Je možné rozlišit tzv. malé (nebo jednoduché) exorcismy, které jsou součástí přípravy na křest během období katechumenátu, které očišťují od zla, které se na člověka „nalepilo“ před jeho konverzí ke Kristu a dávají sílu k životu podle evangelia. Velký exorcismus je liturgickou modlitbou, kdy biskup (případně jím pověřený kněz) v moci, kterou církvi svěřil Kristus, osvobodí člověka posedlého zlým duchem. Církev také zná exorcismy nad budovami či místy postiženými zlem a nabízí i soukromé modlitby sama za sebe pro toho, kdo se cítí být pokoušen nebo ohrožován Zlým.

Zdroj: Liturgie.cz