Velikonoční tridium

Protože dílo vykoupení lidstva a dokonalé oslavy Boha naplnil Kristus především skrze své velikonoční tajemství, jímž svou smrtí naši smrt přemohl a zmrtvýchvstáním obnovil život, vyniká posvátné velikonoční triduum umučení a zmrtvýchvstání Páně jako vrchol celého liturgického roku. Významné postavení, jaké má neděle v týdnu, má i velikonoční slavnost v liturgickém roce. 

Velikonoční triduum umučení a zmrtvýchvstání Páně začíná od večerní mše na památku Večeře Páně, vrcholí při velikonoční vigilii a končí nešporami neděle Zmrtvýchvstání Páně.

Na Velký pátek a podle vhodnosti také na Bílou sobotu až do velikonoční vigilie by se měl zachovávat velikonoční půst.
Velikonoční vigilie, noc zmrtvýchvstání Páně, je označována jako „matka všech posvátných vigilií“.  Církev při ní v bdění očekává a slaví Kristovo vzkříšení. Všechny obřady této posvátné vigilie se proto konají v noci – po setmění a končí před nedělním svítáním.
(Dokument Všeobecná ustanovení o liturgickém roku a kalendáři, č. 18-21).

Na Zelený čtvrtek při večerní mši se připomíná poslední večeře Páně před jeho odchodem; osvětluje se zvlášť příklad Krista umývajícího apoštolům nohy a z Pavlova listu se čte o začátku slavení křesťanského velikonočního tajemství v eucharistii.
Liturgie Velkého pátku dosahuje vrcholu v Janově vypravování o umučení toho, který se jako Služebník Boží, zvěstovaný u Izaiáše, stal skutečně jediným knězem tím, že sám sebe podal v oběť Otci.
Pro velikonoční vigilii svaté noci je stanoveno sedm čtení ze Starého zákona, která připomínají podivuhodné Boží skutky v dějinách spásy, a dvě čtení z Nového zákona: evangelium o vzkříšení podle synoptiků a čtení z Apoštola o křesťanském křtu jako svátosti vzkříšeného Krista.
V den Slavnosti Zmrtvýchvstání Páně se čte o nalezení prázdného hrobu z evangelia podle Jana. Místo tohoto textu se může číst některý z textů evangelia z velikonoční vigilie nebo (při večerní mši) vypravování o tom, jak se Pán zjevil učedníkům jdoucím do Emauz. První čtení je ze Skutků apoštolů, které se berou v době velikonoční místo čtení ze Starého zákona. Čtení z Apoštola se vztahuje na velikonoční tajemství prožívané v církvi.
(Dokument Úvod k mešnímu lekcionáři, č. 99)