Řízení o neplatnosti manželství
Manželství patří mezi instituce, jež jsou pro svou mimořádnou důležitost předmětem zájmu jak státu, tak církve (v terminologii konkordátního práva jde o tzv. “causae mixti fori”).
Po dlouhá staletí upravovalo oblast manželských vztahů pouze právo katolické církve, tedy právo kanonické. Teprve od období státních absolutismů se objevuje paralelní regulace manželství prostřednictvím státního zákonodárství, které ovšem hojně čerpalo (a ani nemohlo nečerpat) z práva kanonického. Bez jakékoli nadsázky lze mluvit o recepci kanonického práva sekulárním právem manželským, a to jak pokud jde o formu uzavírání manželství, tak pokud jde o stanovení manželských překážek a požadavků kladených zákonodárcem na kvalitu manželského souhlasu.
Novum sekularizované manželskoprávní legislativy představuje zejm. možnost zrušení manželské smlouvy rozvodem (resp. rozlukou), třebaže někdy bývala – alespoň u katolických křesťanů – nerozlučitelnost manželství respektována i ze strany státu.
(Zdroj: JUDr. Ignác Antonín Hrdina, O.Praem. – Manželství v současném českém i kanonickém právu)