Pastorační vyjádření české, slovenské, polské a maďarské biskupské konference k deklaraci „Fiducia supplicans“
Česká biskupská konference
Dikasterium pro nauku víry vydalo 18. prosince 2023 dokument Fiducia supplicans (FS), který za jistých okolností umožňuje udělovat pastorační požehnání, nikoli tedy svátostné nebo liturgické, osobám, které žijí v neregulérních partnerských vztazích.
Ilustrační foto: Foto: Vojtěch Hlávka / Člověk a víra
Dokument se opírá o pravdu, že požehnání je „chválou Boha a prosbou o jeho dary“ (KKC 1671). Současně připomíná slova papeže Františka, že Kristus „je požehnáním pro celé lidstvo, požehnáním, které nás všechny spasilo. On je věčné Slovo, kterým nás Otec požehnal, ‚když jsme ještě byli hříšníky‘ (Řím 5,8)“ (FS 1).
Dokument současně jasně říká, že „jsou nepřípustné obřady a modlitby, které by mohly vyvolat zmatek mezi tím, co je pro manželství konstitutivní, a tím, co je s ním v rozporu“ (FS 4). Manželství je v dokumentu definováno jako „výlučný, trvalý a nerozlučitelný svazek mezi mužem a ženou, přirozeně otevřený plození dětí“ a současně je zde zdůrazněno, že učení církve v tomto bodě zůstává pevné.
Protože však mezi naukou a pastorací nemůže být věcný, nebo dokonce pragmatický protiklad, neboť Kristus sám je současně učitelem a pastýřem, je třeba mít na zřeteli, aby toto požehnání nenavozovalo ani zdání toho, že neregulérní partnerské vztahy odpovídají učení církve, a tedy Boží vůli. Následující pastorační pokyny mají proto především za úkol předejít tomu, aby některé pokyny obsažené v deklaraci nepůsobily v Božím lidu zmatek, neklid a pochybnosti.
Ten, kdo žehná lidem žijícím v neregulérních partnerských vztazích, by tedy měl mít na zřeteli následující:
– Smyslem pastoračních požehnání je snaha o spásu každého člověka, což je posláním a cílem církve.
– Před udělením požehnání musí žehnající pravdivě a úplně informovat o smyslu tohoto požehnání, jímž je prosba o vše dobré a o posilu k životu podle Boží vůle a zároveň prosba o osvobození ode všeho, co je v rozporu s evangeliem.
– Požehnání se uděluje osobám, a to tak, aby se předešlo i zdání, že jde o schvalování, legalizaci nebo postavení tohoto požehnání na úroveň svátostného manželství.
– Toto požehnání není liturgickým požehnáním, a proto se neuděluje v rámci liturgie ani v liturgickém oděvu. Současně se neuděluje před oltářem nebo na důležitém místě v posvátné budově. Nemůže být součástí civilního sňatku (FS 39).
– Požehnání má být stručné, krátké, jednoduché, tedy formou jednoduché modlitby a může být zakončené znamením kříže nad každou z osob.
– V případě, že žadatelé o požehnání nejsou srozuměni s výše uvedeným smyslem požehnání, ať jim požehnání není uděleno. Žehnající, nechť zahrne tyto osoby do svých modliteb.
Máme naději, že tento otevřený a laskavý přístup církve pomůže mnoha lidem k tomu, aby hlouběji přemýšleli nad svou situací a dospěli k rozhodnutí nově vykročit do života po cestách, které jsou v souladu se zásadami evangelia.
Zdroj: (www.cirkev.cz)
Slovenská biskupská konference
Pastoračné usmernenie Konferencie biskupov Slovenska k dokumentu Dikastéria pre náuku viery Fiducia supplicans z 18. decembra 2023 vo svetle následného tlačového vyhlásenia toho istého dikastéria zo 4. januára 2024.
Dikastérium pre náuku viery v dokumente Fiducia supplicans z 18. decembra 2023 umožňuje kňazom za istých presne stanovených okolností udeľovať pastoračné (t.j. nie liturgické, ani sviatostné) požehnanie ľuďom, ktorí žijú v iregulárnych partnerských zväzkoch.
Vzhľadom na teologicko-biblické vnímanie ľudskej dôstojnosti je zrejmé, že človek, ktorý je vzácny pre Boha, nemôže zároveň nebyť vzácny aj pre Cirkev. Cirkev túži všetkých priviesť k naplneniu konečného cieľa – ku spáse.
Dokument Fiducia supplicans súčasne jasne ustanovuje, že „sú neprípustné obrady a modlitby, ktoré by mohli spôsobiť zmätočnú zámenu medzi tým, čo je konštitutívnym znakom manželstva ako ,výlučného, stabilného a nerozlučiteľného zväzku medzi mužom a ženou, prirodzene otvoreného pre plodenie detí‘, a tým, čo mu odporuje. Toto presvedčenie vychádza z trvalej katolíckej náuky o manželstve. Iba v tomto kontexte nachádzajú sexuálne vzťahy svoj prirodzený, správny a plne ľudský význam. Náuka Cirkvi v tomto bode zostáva pevná“ (Fiducia supplicans 4).
Aby sa teda predišlo akýmkoľvek nedorozumeniam v prípade aplikácie tohto dokumentu, keďže „požehnanie vyžaduje, aby to čo sa požehnáva, zodpovedalo Božej vôli vyjadrenej v účení Cirkvi“ (Fiducia supplicans 9), vydávame nasledujúce pastoračné usmernenie:
1. Úsilie o spásu každého človeka je cieľom a poslaním Cirkvi a jej pastoračných požehnaní.
2. Ak o požehnanie požiadajú ľudia žijúci v iregulárnych zväzkoch, kňaz ho môže udeliť iba po tom, ako žiadateľov pravdivo informoval o skutočnom zmysle a cieli tohto požehnania, ktorým je prosba o pokoj, zdravie a iné dobré veci, a zároveň oslobodenie od všetkého, čo je v živote osoby v rozpore s evanjeliom, ako aj prosba o posilnenie k životu podľa Božej vôle (porov. Tlačové vyhlásenie, bod 5).
3. Kňaz po rozlíšení a v zodpovednosti pred Bohom takéto požehnanie udeľuje jednotlivcom, aby sa predišlo čo aj len náznaku dojmu, že ide o schvaľovanie, legalizáciu či kladenie iregulárneho zväzku na úroveň sviatostného manželstva.
4. Pastoračné požehnanie, o ktorom sa v dokumente hovorí, nie je liturgické, ani sviatostné, preto sa nemôže udeľovať v rámci liturgických obradov, ani v liturgickom odeve, ani „nadôležitom mieste v posvätnej budove alebo pred oltárom“ (Tlačové vyhlásenie, bod 5).
5. Pastoračné požehnanie má byť veľmi krátke, jednoduché a stručné, bez schváleného obradu, vo forme jednoduchej modlitby zakončenej znakom kríža na každej z dvoch osob (Fiducia supplicans 38, Tlačové vyhlásenie 5).
6. V prípade, že sa kňaz zo strany žiadateľov nestretne s porozumením a prijatím vyššie uvedeného zmyslu požehnania, nech im teda požehnanie neudeľuje, ale nech ich trpezlivo a otcovsky zahrnie do svojich modlitieb. Konferencia biskupov Slovenska vyjadruje nádej, že otvorený a láskavý prístup Cirkvi, s akým čelí výzvam súčasnosti, pomôže mnohým ľuďom k hlbšej reflexii a k rozhodnutiu nanovo vykročiť po evanjeliovej ceste života.
Zdroj: (www.kbs.sk)
Polská biskupská konference
Vzhledem k četným pochybnostem věřících v Polsku ohledně prohlášení Fiducia supplicans o pastoračním významu požehnání, které 18. prosince 2023 zveřejnilo Dikasterium pro nauku víry, bych po prostudování jeho podrobných ustanovení a po konzultaci se členy Stálé rady Polské biskupské konference rád předložil stručné vysvětlení těchto pochybností.
Deklarace v žádném případě nemění dosavadní učení církve o manželství a rodině. Není to ani dokument o učení církve o manželství a rodině, ale spíše o správném chápání slova „požehnání“. Jak deklarace zmiňuje, ti, kdo žádají o Boží požehnání prostřednictvím církve, jsou vyzváni, aby „potvrdili svou dispozici tím, že se nechají vést vírou, pro niž je všechno možné“, a aby důvěřovali „lásce, která vyzývá k zachovávání Božích přikázání“ (č. 10).
Protože praktikování sexuálních úkonů mimo manželství, tj. mimo nerozlučitelný svazek muže a ženy otevřený předávání života, je vždy přestupkem proti Boží vůli a moudrosti vyjádřené v šestém přikázání Dekalogu, nemohou osoby, které jsou v takovém vztahu, přijmout požehnání. To platí zejména pro osoby žijící ve svazcích osob stejného pohlaví. Na předloženou otázku: „Má církev pravomoc udělovat požehnání svazkům osob stejného pohlaví?“ je odpověď záporná. V nótě Kongregace pro nauku víry z 22. února 2021, kterou schválil papež František, se uvádí, že: „Přítomnost pozitivních prvků v takových svazcích, které samy o sobě zasluhují uznání a ocenění, je však nemůže ospravedlnit, a učinit je tak legitimním předmětem církevního požehnání, neboť tyto prvky slouží svazku, který není zaměřen podle záměru Stvořitele.“
Na položenou otázku: „Má církev pravomoc udělovat požehnání svazkům osob stejného pohlaví?“ odpovídám: záporně. V nótě Kongregace pro nauku víry z 22. února 2021, kterou schválil papež František, se uvádí následující. „Přítomnost pozitivních prvků v takových svazcích, které samy o sobě zasluhují uznání a ocenění, je však nemůže ospravedlnit, a učinit je tak legitimním předmětem církevního požehnání, neboť tyto prvky slouží svazku, který není zaměřen podle záměru Stvořitele.“
Deklarace uvádí, že „obřady a modlitby, které by způsobovaly obtíže při rozlišování mezi tím, co je konstitutivní pro manželství jako ‚výlučný, trvalý a nerozlučitelný svazek mezi jedním mužem a jednou ženou, přirozeně otevřený potomstvu‘, a tím, co jej popírá, jsou nepřípustné“. Nota v dokumentu (2021) vysvětluje, že „vzhledem k tomu, že požehnání osob má co do činění se svátostmi, nelze požehnání homosexuálních svazků považovat za přípustné, protože by v jistém smyslu bylo napodobením nebo analogickým odkazem na manželské požehnání vzývané nad mužem a ženou spojenými svátostí manželství, a přesto ‚neexistuje žádný důvod pro srovnávání nebo předpokládání analogie, byť vzdálené, mezi homosexuálními svazky a Božím plánem pro manželství a rodinu'“. Jinými slovy, vyhnout se zmatkům a skandálům je v tomto případě prakticky nemožné.
V prohlášení i v poznámce se uvádí, že „není vyloučeno [udělit] požehnání svobodným osobám s homosexuálními sklony, které projevují touhu žít ve věrnosti zjevenému Božímu plánu, jak učí církev“. Jedná se tedy o svobodné osoby, žijící v úplné abstinenci. Aby však nedošlo k nedorozumění, že to znamená souhlas se svazky osob stejného pohlaví, musí se tak dít v soukromí, mimo liturgii a bez jakékoli analogie se svátostnými obřady. Jedná se totiž o projev – jak zdůrazňuje papež – lidové zbožnosti. Požehnání má smysl tehdy, když o něj člověk žádá v dobré víře, tj. chce svůj život uspořádat v souladu s Boží vůlí vyjádřenou v přikázáních. Požehnání má být pro člověka pomocí a posilou, aby se rozešel s hříchem a vedl dobrý život.
Zdroj: (www.episkopat.pl)
Maďarská biskupská konference
O Vánocích jsme se radovali z toho, že Bůh je s námi a uprostřed nás a že všechny s milosrdnou láskou pozval ke společenství s ním. V tomto duchu se my, členové Maďarské biskupské konference, obracíme na vysvěcené duchovní a členy naší místní církve s následujícím poselstvím.
Prohlášení Dikasteria pro nauku víry Fiducia supplicans, vydané 18. prosince 2023 týkající se pastoračním významu požehnání, nemění trvalé přesvědčení a učení katolické církve o manželství a sexuální morálce. S ohledem na pastorační situaci v naší zemi biskupská konference upřesňuje, že vysvěcení duchovní mohou žehnat individuálně všem osobám bez ohledu na jejich pohlavní identitu a sexuální orientaci, ale vždy je třeba se vyhnout udělování společného požehnání faktickým párům, jakož i osobám žijícím v kanonicky neplatném manželství nebo svazku osob stejného pohlaví.
Zároveň s blízkostí a úctou doprovázíme naše bratry a sestry žijící ve zvláštních situacích a pomáháme jim hlouběji porozumět Boží vůli na jejich cestě ke Kristovu evangeliu.
Zdroj: (www.katolikus.hu)