Misijní neděle 2019 je za námi
20. 10. 2019, českobudějovická diecéze; V předvečer světového dne misií dorazil do Čech krátký e-mail z kláštera sester od Piety z filipínské Calamby. „Dnes a zítra se spolu s vámi spojujeme v modlitbě za celou církev. My s modlitbou vděčnosti za to, že povzbuzujete vaše děti, mládež a rodiny k solidaritě a jednotě v prosbách…
V českobudějovické diecézi to v tu chvíli v nejlepším slova smyslu vřelo. Z různých koutů diecéze přicházely a přichází zprávy o prožití těchto dnů, jejichž společným jmenovatelem může být “radost z dávání”. V Pacově již druhým rokem děti z kroužku Misijní klubko v klubovně v sobotu odpoledne pečou koláčky, které budou po nedělní mši svaté nabízet ´za příspěvek na misie´. V sousedním Lukavci probíhá farní odpolední tvoření dětí, včetně výroby dušičkových vazeb farnicemi. Do celosvětového Misijního mostu modlitby se modlitbou chval připojuje Týn nad Vltavou i České Budějovice a Třeboň, v Jindřichově Hradci vyráží dětský lampionkový průvod ke kapli sv. Jakuba – nesme své světlo světu…
To, co bylo k zahlédnutí v nedělním dopoledni, přicházelo na svět již několik dní předem v hlavách a rukami paní katechetek, aktivních laiků – misijně vyzdobené obětní stoly, připravené děti do obětních průvodů za misie, scholy, které nacvičily například hymnu Papežského misijního díla dětí: Pošli mě, půjdu já, Misijní jarmarky a koláče po mši svaté před kostelem. Milevsko, Vodňany, Skočice, Pacov, Pelhřimov, Klokoty, České Budějovice u sester Nejsvětější svátosti, Prachatice, Třeboň, Majdalena, Křemže, Pláň, Jistebnice, určitě na někoho zapomeneme… To důležité, co zaznívá z tohoto výčtu, je, že se množí počty srdcí, která vnímají svůj domov církev jako místo, v němž nežijí sami. V tuhle chvíli se obracejí k církvi jako celosvětové rodině, jindy to bude rodina užší.
V Klokotech Misijní klubíčko přespávalo ze soboty na neděli, aby mohlo být spolu a připravit hezkou neděli pro druhé, v Pelhřimově mladí animátoři celý víkend prožívali v duchu učit se službě ve svých farnostech třeba právě vedením Misijního klubka. Ve Skočicích rodiny pekly chleby a koláče, prachatická Misijní růže připomněla každoročně farnosti důležitost modlitby za misijní dílo církve společnou modlitbou desátku na začátku nedělní mše svaté. V Jistebnici se zaplnily lavice dětmi s rodinami a mladými, protože dnes děláme něco společně pro druhé a jsme tu potřeba. Díky všem duchovním otcům farností, že své farníky nenechávají v tomto úsilí samotné!
Sestra Claudia z filipínské Calamby před dvaceti lety odešla na Filipíny jako misionářka z rodného Peru. Dala Bohu a dětem ze slumu a hor nad klášterem svůj život. Bez naší pomoci by ale mnoho věcí nešlo uskutečnit. A tak přijměme její slova: „Kéž naše píseň vděčnosti dorazí spolu s modlitbou a pár fotkami až k vám. Kéž vás Bůh nepřestává inspirovat, jak pohnout srdci k solidaritě a sdílení, jak nás to učí sám Ježíš… Odmodlená zrnka našeho nejen říjnového růžence jsou všechna za vás. Naše děti díky vám mohou bez obav pokračovat ve studiu, my jim můžeme poskytnout jídlo a lékařské ošetření.”
(Autor článku: Hana Koukalová)