Zlatokorunská pouť 2024

Třetí srpnovou neděli se konal již 14. ročník mariánské pouti ve Zlaté Koruně. I když ji ukončila prudká průtrž mračen, jednalo se o povznášející zážitek ve všech směrech.
Slavnost je vždy uvedena mší svatou, kterou tentokrát celebroval místní farář P. Petr Hovorka. Připomněl, že nebe a peklo není nějaká vzdálená realita, ale může se stát každodenní zkušeností. Nebe vytváříme prodléváním před Bohem a službou lidem, lhostejnost k okolnímu světu nám naopak může připravit pravé peklo na zemi, ve kterém nenacházíme žádnou radost. Výjimečnost obřadu podtrhla krásná květinová výzdoba kostela i zdejší jedinečné varhany, které doprovázely barokní árie s trubkou v podání mladých hudebních profesionálů z okolí.
Poutní mše svatá se vždy těší velkému zájmu věřících z širokého okolí, přičemž tu letošní jich navštívilo na tři stovky, jež zcela zaplnily zdejší majestátní chrám. Po mši svaté následovalo svěcení lipových květů a procesí do opatské klášterní kaple ke středověkému milostnému obrazu Panny Marie Zlatokorunské. U ní jsme poprosili o ochranu prostřednictvím zpívaných loretánských litanií. Odpoledne již bylo věnováno světské části na návsi pod lipami, kde si poutníci mohli poslechnout dobře šlapající swingový orchestr, zakoupit něco dobrého na zub či jinou pěknou památku na slavnostní den. Děti si mohly užít pouťových kratochvílí, dospělí popovídat s přáteli a sousedy. Vždyť právě o setkávání, ať už s Bohem nebo lidmi, pravá vesnická pouť je.

Text: Markéta Valíková
Foto: Markéta Valíková