Podzimní pouť v Římově – Povýšení svatého kříže

„My kážeme Krista ukřižovaného.“ (1 Kor 1,23)

V neděli 18. září proběhla v Římově tzv. podzimní pouť jako připomínka svátku Povýšení svatého kříže. Tam, kde je do krajiny vetkána pašijová cesta, kde se na každém kroku zpřítomňuje utrpení Pána Ježíše a Jeho veliká láska k lidem, tam se tak nějak patří mluvit o kříži. O Kristově kříži. Ne o kříži bez Krista či Kristu bez kříže, jak o tom hovořil v kázání při ranní mši svaté prof. Tomáš Machula. Kříž bez Krista je utrpením beze smyslu a transcendence, zatímco Kristus bez kříže je „ochočeným Bohem“, jakýmsi průvodcem nekonfliktním světem. Kristus je vždycky Kristus ukřižovaný. Jak říká svatý Pavel v 1. listu Korintským: „Rozhodl jsem se totiž, že mezi vámi nebudu znát nic než Ježíše Krista, a to Krista ukřižovaného.“ (1 Kor 2,2)

„Vezměme si kříž jako svůj životní program,“ říká prof. Machula. „Najděme sami pro sebe Krista ukřižovaného a s Ním spojený smysl utrpení. Přijměme hlouběji své vykoupení a postavme si před oči plnost božství Krista, které se skrze Jeho utrpení, smrt a vzkříšení ukazuje. A berme to vše jako cestu k vyvýšení, tj. ke spáse. Jinými slovy, naším programem ať je Kristus ukřižovaný.“

„Pohleď na kříž,“ říkal P. Zdeněk Prokeš v kázání při předpolední mši svaté, „ovšem ne jakkoli, ale s vírou, že v kříži je spása. Máš ve svém příbytku někde kříž? Kup si kříž asi 30 cm dlouhý s tělem Pána Ježíše Krista a zkus nad ním denně 20 minut rozjímat. Svatá Terezie z Avily říká, že slibuje nebe tomu, kdo bude denně 20 minut rozjímat na křížem Ježíše Krista.“

Dotýkejme se spolu s Kristem Jeho kříže a nechme se uzdravit jako ona žena v roce 325 při identifikaci pravosti nalezeného břevna!

Text: Stanislava Vitoňová