Českobudějovický biskup udělil diecézní ocenění
Každoročně se 3. srpna slaví v českobudějovické katedrále svátek sv. Auraciána, mučedníka a ochránce města, jehož ostatky se od roku 1670 uchovávají ve vzácném relikviáři v katedrále. Právě v tento slavnostní den českobudějovický biskup také uděluje zasloužilým osobnostem diecézní ocenění – medaile sv. Auraciána – za zásluhy při šíření křesťanských hodnot a mimořádné přispění k rozvoji života diecéze.
Foto: Petr Samec
Vzhledem k účasti biskupa Vlastimila na Světových dnech mládeže v Lisabonu letos slavnostní liturgii předsedal generální vikář Mons. David Henzl, který také v závěru mše svaté předal jménem biskupa jednu zlatou a dvě stříbrné medaile sv. Auraciána. Fotografie ze slavnosti najdete ZDE.
Oceněnými v tomto roce jsou:
Foto: Petr Samec
PhDr. Jan Bartuška
(* 1948)
Vystudoval Pedagogickou Fakultu v Českých Budějovicích a působil na školách v Horní Plané a Hořicích. Velkou oporou v životě je mu manželka Hana, s níž vychoval jednoho syna. Ihned po sametové revoluci se aktivně zapojil do politického života a byl zvolen místostarostou v Českém Krumlově. V prvních letech činnosti Biskupského gymnázia pomáhal vybudovat síť partnerských katolických škol a v letech 2002 až 2010 byl pověřen řízením Církevní základní školy na Rudolfovské třídě. Následně až do roku 2022 vypomáhal na tamní škole při výuce českého jazyka, náboženství a etiky. Teologickou fakultu Jihočeské univerzity vystudoval v devadesátých letech, stal se akolytou a od té doby aktivně působí ve vltavotýnské farnosti. V souvislosti s doktorandským studiem se intenzivně věnoval i publikační činnosti a je autorem několika publikací se zaměřením na dějiny Vltavotýnska, se zvláštním zřetelem na období totality. Dodnes se snaží předávat křesťanskou víru formou výuky náboženství, pořádá přednášky o dějinách regionu, vyučuje zahraniční seminaristy českému jazyku a v posledním období se věnuje i vyučování češtiny ukrajinských dětí.
Foto: Petr Samec
Jaroslav (* 1944) a Anežka (* 1946) Jizbovi
Pan Jaroslav pochází z Mělníku. Vyučil se ve Spolaně Neratovice opravářem elektrických zařízení. Paní Anežka pochází z Poděbrad, kde vystudovala Střední zdravotnickou školu. Když spolu v roce 1968 uzavřeli manželství, přestěhovali se do Jindřichova Hradce, kde našli zaměstnání i ubytování, svůj nový domov. Pan Jaroslav pracoval jako elektrikář v tamní nemocnici, brzy poté jako firemní technik Chirany, specialista na servis lékařských přístrojů. Po sametové revoluci se osamostatnil a zaměřil se na servisní práci a prodej přístrojů pro stomatologii. Paní Anežka pracovala jako zdravotní sestra a později jako záchranářka u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Vychovali spolu dvě dcery a svojí vírou se nikdy netajili, i když jim to přinášelo za minulého režimu nemalé obtíže. Manželé Jizbovi po celá devadesátá léta pečovali o jindřichohradecký klášterní kostel sv. Kateřiny a od roku 2016 se s mimořádnou pečlivostí starají o kostel proboštský. Pan Jaroslav je od roku 1991 akolytou a vypomáhá nejen při liturgii, ale spolehlivě organizuje a zabezpečuje i po technické stránce veškeré církevní události v celém širokém okolí. Paní Anežka již dlouhá léta rovněž zajišťuje úklid na proboštství a snaží se vytvářet dobré, takřka rodinné zázemí všem jindřichohradeckým duchovním, ale stará se i o veškerý servis při vikariátních konferencích či podobných událostech. Letos slaví manželé Jizbovi 55 let společného života a jejich příkladná obětavost a zároveň i skromnost je zářným svědectvím pro všechny, kdo se s nimi setkávají.
Foto: Petr Samec
Bc. Lukáš Milota
(* 1981)
Vyrůstal v Anníně (farnost Mouřenec u Sušice). Po ukončení základní školy navštěvoval obchodní akademii, poté Pedagogickou fakultu v Plzni a nakonec studoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2011 pracuje v plzeňském Českém rozhlase jako redaktor zpravodajství. Již v mládí si zamiloval mouřenecký kostel, o který se svého času staral jeho dědeček. Tato láska přerostla do konkrétní podoby a od úklidu kostela, zvonění, šlapání měchu u varhan, opravy křížků či sekání trávy kolem kostela, zrodilo se velké dílo kulturně-duchovní, které má svůj počátek v roce 2011. Tehdy byl poprvé uspořádán adventní koncert, po němž následovala akce Sametový Mouřenec, ale také Mouřenecké léto, které spočívalo v sérii duchovních setkání, vědeckých přednášek, koncertů a komentovaných prohlídek. To vše nakonec vedlo k založení Spolku přátel Mouřence, jehož je předsedou. I díky jemu, stále probíhá vynikající přeshraniční spolupráce mezi českým a německým obyvatelstvem, ale také i jeden ze zapomenutých pohraničních kostelů, kdysi málem určený k demolici, dnes žije a slouží jako účinné místo pre-evangelizace mnoha návštěvníků z širokého okolí.
Text: P. Dr. Zdeněk Mareš Th.D., děkan Katedrální kapituly u sv. Mikuláše
*********
Svatý Auracián 
(Auratian, Auratianus)
Podle legendy římský voják žijící ve 2. až 3. století, sťatý pro svoji křesťanskou víru. Patron města Českých Budějovic byl původně pohřben v Kalixtových katakombách v Římě. Je zobrazován ve vojenském šatě s mučednickou palmovou ratolestí a s mečem. Jméno „Auratianus“ je odvozeno z latinského „aurus“, tedy „zlatý“, což může souviset s ryzostí víry jeho nositele. Po přenesení jeho ostatků do Českých Budějovic se jeho jméno používalo i jako křestní. V 17. a 18. století byl Auracián v Českých Budějovicích velmi oblíbeným světcem. Asi nejznámější Auraciánův obraz od F. B. Doubka z roku 1913 je umístěn na severní stěně v pravé (jižní) kapli katedrály. Další zobrazení Auraciána můžete vidět mimo jiné na vrcholu hlavního oltáře katedrály, na průčelí katedrály, na sousoší na Mariánském náměstí v Českých Budějovicích nebo na plášti největšího českobudějovického zvonu Bumerin na Černé věži. V roce 2015 dostala jméno Auracián planetka č. 16709, objevená v roce 1995 Janou Tichou z observatoře na Kleti.