90. narozeniny J. M. Karla M. Vrby

23.07.2024 Petr SAMEC

V neděli 22. července 2024 v 15 hodin se v děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Blatné konala děkovná mše svatá za 90 let života P. Karla M. Vrby. Jeho Milost Karel Maria Vrba, čestný kanovník Katedrální kapituly v Českých Budějovicích, žijící na odpočinku v Blatné, se je dnes druhým nejstarším knězem diecéze (po P. Karlovi Skalickém).

90. narozeniny P. Karla M. Vrby, Blatná


Mši svatou v zaplněném kostele celebroval českobudějovický biskup Mons. Vlastimil Kročil. Po mši svaté oslava narozenin pokračovala přátelským setkáním na farní zahradě, kde se s oslavencem mohli všichni přítomní, místní i přespolní gratulanti setkat. Bohaté občerstvení připravili místní farníci. Fotografie najdete ZDE.

***

R. D. Karel Maria Vrba se narodil v neděli 22. 7. 1934 o svátku sv. Maří Magdaleny v Čečelovicích čp. 41 („U Mrázů“), v domě svých rodičů, rolníka Josefa Vrby a Marie, rozené Haráškové z Čečelovic čp. 30 („U Kameníků“). Svátost křtu obdržel ve farním kostele sv. Petra a Pavla v Záboří dne 29. 7. 1934 na svátek sv. Marty z rukou faráře P. Václava Bodláka. Byl čtvrtým z celkem pěti potomků svých rodičů. Jeho rodiče byli zemědělci a obhospodařovali 13 ha půdy.
V letech 1940–1944 chodil do obecné školy v Čečelovicích a poté navštěvoval měšťanskou školu v Záboří (do roku 1949). Mezitím strávil jeden školní rok v takzvaném Malém semináři v Českých Budějovicích. Po měšťanské škole absolvoval dva roky nástavbového studia v Blatné. Po smrti otce vypomáhal spolu se starším bratrem Václavem matce v hospodářství. Když se bratr vrátil roku 1955 z vojny, nastoupil Karel Vrba jako dělník do Českých závodů motocyklových ve Strakonicích. Vojenské služby byl roku 1957 ze zdravotních důvodů zproštěn a v následujícím roce zahájil studium na Průmyslové škole pro pracující ve Strakonicích, které ukončil v roce 1963 maturitou. Ještě během studia byl v rámci podniku přeřazen na pozici technického úředníka v oboru plánování.
V roce 1966 se přihlásil ke studiu teologie na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, jež byla v té době jediným učilištěm svého druhu v českých zemích. Po jeho absolvování přijal dne 27. 6. 1971 v českobudějovické katedrále sv. Mikuláše z rukou sídelního biskupa Mons. prof. ThDr. Josefa Hloucha kněžské svěcení. Primici slavil Karel Vrba v sobotu 3. 7. 1971 v kostele sv. Markéty ve Strakonicích. Jeho prvním kněžským působištěm se pak staly farnosti Český Krumlov a Přídolí.

Kompletní přehled ustanovení P. Karla M. Vrby:
1971–1974 kaplan, pak výpomocný duchovní v Českém Krumlově a Přídolí;
1973–1974 administrátor v Přídolí a excurrendo ve Věžovaté Pláni;
1974–1977 administrátor v Lomnici nad Lužnicí a excurrendo v Hamru a Dolních Slověnicích;
1977–1986 administrátor v Kardašově Řečici a excurrendo v Drahově a Pluhově Žďáru;
1986–1990 děkan v Sedlici a administrátor excurrendo v Záboří (u Blatné) a Radomyšli (k tomu jmenován 19. 3. 1987 na žádost představené zpovědníkem komunity Dcer křesťanské lásky sv. Vincenta v Oseku u Strakonic);
1990–1993 administrátor v Jindřichově Hradci a excurrendo v Horní PěněRoseči:
1990 administrátor excurrendo v Jarošově nad Nežárkou a Nové Včelnici;
1990–1991 administrátor excurrendo v Deštné, Kostelní Radouni, Lodhéřově a Mnichu;
1993–2002 děkan v Třeboni a administrátor excurrendo v LutovéMajdaleně
1993–1994 administrátor excurrendo v Novosedlech nad Nežárkou;
2002–2013 administrátor v Písku
2002–2004 administrátor excurrendo v Heřmani;
2004–2013 administrátor excurrendo v Putimi;
2004–2005 administrátor excurrendo v Kestřanech;
2006–2013 administrátor excurrendo v Čížové;
2008 rektor kostela sv. Kříže v Písku;
2010–2011 administrátor excurrendo v Čimelicích;
2013–2017 administrátor v Záhoří a excurrendo v Chřešťovicích a Oslově,
2015 administrátor excurrendo v Albrechticích nad Vltavou;
od 2017 výpomocný duchovní ve farnostech Blatná, Černívsko, Kadov u Blatné, Sedlice a Záboří u Blatné.     

(text Vladimíra Červenky redakčně zkrátil Petr Samec)

Foto: Marie Košinová a Jana Havlová / Člověk a víra